Dobrý den Adame,

kde přesně se tato chybka nachází? O dvojici slov stěžovat x ztěžovat mluvím kolem 5:00 a chybku nemohu najít. Děkuji za odpověď.

S pozdravem

Ficza

poslal jsem screen na podporu :-)

Adame, ještě jednou děkujeme. Je to opravené :-)

Dobrý den Lukáši,

moc děkujeme ze skvělý komentář. Máte pravdu, že pravidla zápisu řeči mohou být někdy poměrně matoucí (čeština není výjimkou, děje se tak ve všech jazycích).

Předponu "z" používáme především při změně stavu, především pak ke změně z nedokového slovesa na dokonavé (rušit - zrušit).

Předponu "s" pak hlavně při směru dohromady, shora dolů a při zmenšení objemu (shnít, shořet atd.). Pokud si dokážeme najít pravidlo pro psaní "s", tak ho většinou aplikujeme jako nadřazené.

Ovšem jazyk je věc někdy komplikovaná a jsou slova, u kterých už je důvod psaní s/z natolik zastřený, že ho nedokážeme odvodit. Slovo trávit/strávit má veškerá kritéria pro psaní "z", přesto ho v jakémkoliv významu píšeme se "s".

Doufám, že jsem vám alespoň trochu pomohl.

S pozdravem

Ficza

Dobrý den Davide,

moc děkujeme za skvělý dotaz. Nejdříve bych chtěl podotknout, že děláte naprosto správně, že se snažíte získat informace z více zdrojů. Nicméně PČP jsou natolik relevantní zdroj, že už nemusíte hledat dále :). Můžu se vás zeptat, na jakých zdrojích jste narazil na ty varianty se "z"? Ty jsou totiž určitě pravopisně nesprávné :)

S pozdravem

Ficza

Děkuji mnohkrát za odpověď :)

Teď k vašemu dotazu – jedná se například o webové stránky města Kamenice nad Lipou, kde uvadí toto: „Kůrovec zžírá naše lesy.“

Nebo například na stránkách Citaty.net je zmíněn citát od Pythagora, který zní: „Zvíš, že zlo, jež lidi zžírá, ovocem je jejich volby...“

Na webových stránkách ČT sport je článek s názvem: „Hejnová se musí zžít s novým prostředím i jazykem.“

V jistém článku, který vydal Klatovský deník, je naspáno: „Děti se v mateřských školách umí zžít.“

Avšak nejvíce mě znejistila jedna bakalářská práce, kterou jsem nalezl na internetu, nesla název: „Adaptace zaměstnanců ŠKODA AUTO v Rusku a Číně.“

Na straně 11 byla uvedena věta: „Možnost participativního řízení organizace a zžití zaměstnance s organizací.“

Kdybych hledal dál, narazil bych na další články či příspěvky, které mne zmátly.

Děkuji Kubín

Davide, já vám moc děkuji za tyto odkazy. Například u toho článku o Hejnové mě to velice překvapuje. ČT jsem vždy považoval za jazykově velice kvalitní medium. Některé články jsem si vyhledal a použiju je ve výuce. Moc děkuji za obohacení :)

S pozdravem

Ficza

Dobrý den Terezie,

máte naprostou pravdu, že slovo vypadá jako změna stavu. Nicméně kategorie "změna stavu" je až ta poslední, pokud nefungují všechny ostatní pro předponu "s", jako je shora dolů, směr dohromady či zánik něčeho. Slovo shnít zkrátka ukazuje právě tu zkázu, zánik, a to je stále nadřazené té finální změně stavu :).

Snad jsem vám tímto tuto problematiku trochu přiblížil.

S pozdravem

Ficza