Dobrý den,

ve všem máte v podstatě pravdu, zkusím to tady jen trochu utřídit. Ve videu se zabýváme větným členem příslovečné určení.

Máte ale pravdu, že existují vedlejší věty příslovečné. Existuje příslovečná časová, místní, způsobová, měrová, příčinná, účelová, podmínková, přípustková. U všem můžeme vždy říct, že se jedná o např. příslovečnou přípustkovou, ale to slovo "příslovečná" můžeme vynechat.

Co se týče vedlejších vět a poměrů, zabýváme se tím v tomto kurzu ve videích 39, 40, 41.

K vašemu poslednímu dotazu - z tohoto pohledu můžeme dělit věty na jednoduché a souvětí. Věta jednoduchá má jen jedno sloveso v určitém tvaru, souvětí jich pak má více.

Moc děkujeme za dotaz,

S pozdravem

Ficza

Dobrý den,

věta jednoduchá znamená, že od jedné tečky po další tečku máme jen jedno sloveso v určitém tvaru - opakem je souvětí, kde mezi tečkami máme více sloves. Takže věta jednoduchá: "Pes spí na polštáři." Souvětí: "Pes spí na polštáři a čeká, až přijde panička domů."

Věta jednočlenná je taková věta, které chybí jedna část základní skladební dvojice (podmět a přísudek). Jsou to věty typu: "Stmíva se." "Hučí v komíně" atp.

Jde tedy o dva různé pohledy na větu. Můžeme rozlišovat mezi větou jednoduchou a souvětím - to je jeden pohled. Z jiného pohledu ale rozlišujeme mezi větou dvojčlennou (má podměti i přísudek), jednočlennou a popřípadě větným ekvivalentem.

Samozřejmě je pak velice časté, že věta jednočlenná např. "Prší." je i větou jednoduchou.

S pozdravem

Tomáš Ficza

Dobrý den,

záleží na tom, co zrovna rozebíráme. Příslovce je jeden ze slovních druhů (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno (...) příslovce) a příslovečné určení je jeden z větných členů (podmět, přísudek, předmět (...) příslovečné určení).

Máte pravdu, že příslovce je nejčastěji příslovečným určením. Stejně tak jako podstatné jméno je nejčastěji podmět či předmět, sloveso přísudek a přídavné jméno přívlastek. Není to však stoprocentní: "Veverka sedí na stromě." Slovní spojení "na stromě" je příslovečné určení, ale je složené z předložky a podstatného jména. Když ovšem použijeme větu: "Honza spal tvrdě." Tak tvrdě je z hlediska slovního druhu příslovce a větný člen to je příslovečné určení způsobu.

Děkujeme za dotaz

S pozdravem

Tomáš Ficza

Dobrý den Filipe,

moc děkujeme za přínosný dotaz. Do příslovečného určení se počítají kromě slova, které nese ten hlavní význam, i všechny spojky a předložky s ním spojené. Takže v té zmíněné větě je PU celá fráze "I za světla".

Ještě jednou velice děkujeme za dotaz.

S pozdravem

Ficza

Dobrý den, Martine,

moc děkujeme za dotaz. Otázka je položená tak, že by v posledním souvětí PU být ani nemuselo, máte najít PU v celém textu, nicméně zrovna tady jedno příslovečné určení je. Je to výraz "s nepořízenou", který by se dal charakterizovat jako PU způsobu.

Ještě pozor na otázku ve vašem textu, správný výraz je "mohli byste" :)

Ještě jednou moc děkujeme

S pozdravem

Ficza