Maturita z češtiny - ústní zkouška

Výňatek:

Žádný telefonní vzkaz nepřišel, ale sluha si odepřel obvyklé zdřímnutí a čekal u telefonu až do čtyř hodin – ještě dlouho poté, když už nebylo nikoho, komu by to měl jít sdělit, kdyby někdo volal. Mám dojem, že ani sám Gatsby nevěřil, že se telefon ozve, a snad mu to už bylo jedno. Jestli je tomu tak, musel asi cítit, že ten starý, teplý svět ztratil, že zaplatil vysokou cenu za to, že žil příliš dlouho s jediným snem. Musel se asi dívat na neznámou oblohu nahoře mezi děsivými listy a zachvět se, když shledal, jak groteskní věc je růže a jak hrubě vypadá sluneční světlo na sotva stvořené trávě. Nový svět, hmotný, aniž byl skutečný, kde ubohá strašidla, vdechující sny jako vzduch, přelétala bez cíle z místa na místo … jako ta popelavá fantastická postava, která se k němu blížila mezi beztvarými stromy.

Šofér – byl to jeden z Wolfsheimových chráněnců – uslyšel výstřely – později dokázal říct jen tolik, že je nepovažoval za nic důležitého. Jel jsem z nádraží přímo ke Gatsbyho domu a teprve to, jak jsem se úzkostlivě hnal po schodech nahoru, vůbec někoho v domě vyburcovalo. Ale já pevně věřím, že tehdy už to věděli. Neřekli jsme téměř ani slovo, a spěchali jsme – my čtyři, šofér, číšník, zahradník a já – dolů k bazénu.