Maturita z češtiny - ústní zkouška

Jak jste se dostal k rybaření?

Není to nic překvapivého, na ryby mě začal brávat děda na chatě na Sázavě. Nejdříve jsem to příliš nechápal, byl jsem poměrně živé a společenské dítě a sedět v tichosti u řeky mi nedávalo smysl. Pak jsem ale pochopil, že rybaření není jen o čekání, je to rituál, je to vnitřní očista, způsob meditace.

Rybaření často značně propagujete, proč? Čím se vám to zdá tak přínosné?

Víte, nebudu první, kdo řekne, že dnešní doba je uspěchaná, ale dodal bych ještě další aspekty. Jsme neustále něčemu vystaveni – televizi, mobilům, billboardům, rodině, novinám, na každém rohu na nás něco čeká, aby nás oslovilo. Rybaření je v tomto světě chrám, ve kterém čekáte vy. Víte ale, v čem je ta největší krása? Že když nic neulovíte, je to jedno. V jaké jiné činnosti, v práci, ve škole, ve vztahu, se vám něco nepovede a je to dokonale jedno. Rybaření není o tom úlovku, i když ten je také krásný, ale je to o celém procesu.

(…)